Registrace

Novinky

Rok jinak je českou variantou globálního programu Vodafone Foundation World of Difference, který úspěšně funguje ve více než 20 zemích po celém světě, od Nového Zélandu až po Ghanu.

Za šest let prošlo Rokem jinak již 29 profesionálů z byznysu, kteří pracovali pro 29 českých neziskových organizací. Kratší variantou programu kRok jinak prošlo již přes 40 odborníků.

Anna Vršník – Moje cesta Rokem jinak

13. 1. 2016
Už zbývá jen posledních pár dní mého Roku jinak předtím, než se rozletím zase do světa. Byl to nečekaně napínavý a důkladný rok - nejen pro mě, ale i pro...

Zobrazit

Už zbývá jen posledních pár dní mého Roku jinak předtím, než se rozletím zase do světa. Byl to nečekaně napínavý a důkladný rok – nejen pro mě, ale i pro všechny organizace, se kterými jsem měla tu čest spolupracovat. Víte, když v lednu, plánujete, co a jak přesně uděláte, osud se rozhodne následovat Murphyho zákony a ukáže vám, že rozhodně nic pod kontrolou nemáte. A stejně to bylo i s naším projektem.

Jmenuju se Anna Vršník a do konce roku 2014 jsem pracovala jako procesní a projektová manažerka v KBC (IT útvar ČSOB banky). Po sérii osobních kopanců a při hledání svého životního poslání jsem narazila na inzerát Nadace Vodafone, který nabízel strávit rok v neziskovce na smysluplném projektu, a to za finančních podmínek mého současného zaměstnání. Opravdu jsem toužila po změně a chtěla se věnovat některému z mých srdečních témat (zdravý životní styl, osobní rozvoj, přirozené porody). Zavolala jsem kamarádce Hance Perglerové do A centra, kam jsem kdysi chodila na těhotenské kurzy. Hanka mě okamžitě zapojila do projektu Jak jinak, jehož bylo A centrum líhní. Projekt Jak jinak usiluje o komplexní změnu porodnictví a já se měla tu čest účastnit ve dvou pilířích – přípravě vzdělávacího programu pro porodní asistentky a návrhu primární porodní péče. Naše cíle byly velice ambiciózní (s odstupem času musím uznat, že až příliš ambiciózní) a my do nich vkládali veškeré naše nadšení. Dokázali jsme přesvědčit i veřejnost, aby nás podpořila v našem úsilí. Díky výhře v hlasování o Divokou kartu jsem dostala šanci prožít svůj Rok jinak v A centru.

Kromě toho, že jsme pracovali na projektech, odvíjel se i náš osobní příběh. Ten můj byl o vnitřní transformaci a poznávání sama sebe. V lednu jsem nastoupila plná ideálů a očekávání, jak českému porodnictví pomůžeme. Po třech měsících usilovné práce na nastavování systému řízení na mě dolehla hloubka tématu porodů a všech traumat, které s sebou nesou, i komplexnost celého porodnického prostředí. Prostě mi došlo, jak těžké (ne-li nemožné) je rozhýbat tak obrovský aparát. Takže jaro jsem prožila víceméně slzavě bojující s mým vlastním egem. V červnu jsem konečně byla zase na koni a už zcela vědomě zkoumala, jak najít cestičky k tomu změnit nejen porodnictví, ale i sama sebe. Hodně volného času jsem trávila léčením své duše a rozvojem svých schopností, které chci v budoucnu využít. A centrum mi poskytlo zázemí a plnou podporu v mém osobním rozvoji. Principy jako autentická komunikace, budování komunit, procesně orientovaná práce, rituály, vědomý business, tvoření vlastního života – to vše jsou neocenitelné dary do mého života. Po roce pilné práce a rozvoje teď nastoupila k vládě zima a přichází tak čas smíření a rozloučení se vším dobrým i zlým, co tento „rok jinak“ přinesl.

Chci moc poděkovat všem, se kterými jsem v průběhu uplynulého roku spolupracovala. Byla to úžasná zkušenost, i když proložená spoustou slz. .-) Díky mému Roku jinak jsem získala spoustu nových přátel a zkušeností, o kterých se mi ani nesnilo. A snad i díky tomu mám teď dost odvahy jít si vlastní cestou. V následujících měsících budeme ještě dokončovat rozdělanou práci. A pak kdo ví…

S přáním, aby každý mohl prožít svůj Rok jinak,

Ania

„Děkujeme velmi Anně za vše, co A centru přinesla a jak ho dokázala postavit na zem. Za všechny praktické nástroje a zpětné vazby, ale i za energii, kterou k nám vnesla. Neméně děkuji za podporu mne samé. Díky Anně si troufám říci, že jsem z A centra neodešla,“ uvádí k naší spolupráci Hana Perglerová, ředitelka A centra.

„Děkujeme Anně za to, že nám díky svým znalostem z komerčního sektoru, umožnila další krůček k profesionalizaci naší organizace. Můžeme tak být silnějším partnerem pro vyjednávání o systémových změnách v porodnictví,“ doplňuje Kateřina Hájková Klíčová, výkonná ředitelka UNIPA.

 

Svůj Rok jinak Anna shrnula také ve videu. Podívejte se zde.

 

Zajímá vás, co se s námi v průběhu roku dělo a jak se naše úsilí projevilo v realitě? Dovolila jsem si sepsat svou cestu Rokem jinak pomocí faktů, jak přispívaly k naplnění našich cílů. Zvu vás na prohlídku.

 

anna vrsnik_a centrum

Vzdělávání porodních asistentek (cíl 1)

Naše očekávání:

  • Od září 2015 jsme chtěli spustit roční nástavbový vzdělávací program pro porodní asistentky se zájmem o práci v primární péči. Do programu jsme chtěli získat 20 studentek – kvalifikovaných porodních asistentek.

Komu děkuji za spolupráci:

  • Ivaně Königsmarkové, Natálii Sedlické a Marušce Vnoučkové za přípravu osnov vzdělávání a sdílení jejich know-how
  • Karlu Tůmovi, budoucímu řediteli vzdělávací organizace, za přebrání koordinace všech činností a jejich dotahování do konce

Jaká byla moje role:

  • Příprava strategie, Plánování, Koordinace projektu, Zajišťování materiálů, Organizace schůzek, Příprava koncepčních dokumentů

Co se nám povedlo:

  • Sestavili jsme potřebné plánovací dokumenty – koncepce studia, finančního rozpočty, podklady pro fundraising, marketingové plány
  • Získali jsme autorská práva pro překlady odborných publikací pro studentky
  • Dohodli jsme, že vzdělávací kurz bude možno v budoucnu zorganizovat pro pedagogy porodní asistence pod záštitou vládní strategie Zdraví 2020
  • Domluvili jsme v ČR přednášky světových kapacit v oblasti porodní asistence – například Cecile Begley, Mary Zwart

Co se nám nepovedlo:

  • Sehnat finance na spuštění vzdělávacího programu, stále však jednáme s potenciálními investory
  • Spustit samotný roční vzdělávací program v září, ale bohužel ani později. Bez peněz se to těžko táhne a navíc jsme se nedohodli na tom, která z organizací celý program zaštítí.
  • V týmu jsme se několikrát pohádali, rozkmotřili a zase sešli v jiném složení

A jak budeme pokračovat dál:

  • V rámci projektu Jak jinak budou zorganizovány přednášky zahraničních lektorů
  • Unie porodních asistentek využije připravenou koncepci pro organizaci vzdělávacího kurzu pro pedagogy porodní asistence pod záštitou Ministerstva zdravotnictví

 

Návrh primární péče (cíl 2)

Naše očekávání:

  • Cílem bylo vytvořit návrh primární porodní péče společně s návrhem selekce rizika pro rodičku. Tento návrh jsme chtěli průběžně konzultovat s ustanovenou Pracovní skupinou pro porodnictví při Úřadu vlády.

Komu děkuji za spolupráci:

  • Ivaně Königsmarkové za hlavní odborné slovo a za vyjednávání na Úřadu vlády
  • Členkám pracovní skupiny porodních asistentek, která odborně dokumenty sestavovala
  • Katce Hájkové Klíčové za zprostředkování materiálů a organizační podporu

Jaká byla moje role:

  • Koordinace projektu, Organizace schůzek, Příprava logické architektury dokumentů, Úpravy struktury odborných textů

Co se nám povedlo:

  • Shromáždili jsme zahraniční podklady pro inspiraci, spoustu z nich jsme přeložili
  • Připravili jsme strukturu dokumentů, které v budoucnu mají vytvořit komplexní podklady pro porodní asistentky, takže máme plán práce i na následující roky
  • Zpracovali a v nejbližších dnech také zveřejníme na webu návrh standardů péče porodní asistentky
  • Součástí připravených materiálů je i klíčový dokument Seznam indikací, který slouží jako návod pro vyhodnocení míry rizika a stanovení vhodné úrovně péče při porodu
  • Na projektu spolupracovaly dvě profesní organizace porodních asistentek UNIPA a ČKPA
  • Přípravu dokumentů jsme průběžně ladili podle potřeb Pracovní skupiny pro porodnictví ustanovené při Úřadu vlády – a to díky Ivaně Königsmarkové, která dělala hlavní spojku

Co se nám nepovedlo:

  • Vzhledem k nízké frekvenci scházení Pracovní skupiny pro standardy bude nutné zapracovávat připomínky a upravovat dokumenty ještě v následujícím období

A jak budeme pokračovat dál:

  • Základní dokumenty jsme sice vytvořili, ale chceme dále pokračovat s přípravou koncepčních i praktických podkladů pro porodní asistentky a podpořit je tak v jejich práci

Přestože, anebo možná právě proto, že nám vše nevycházelo podle plánu, jsme věnovali hodně času a energie podpoře organizací, které se v oblasti porodnictví angažují. Naší snahou bylo podpořit jejich manažerské a finanční kompetence tak, aby měly stabilní zázemí a mohly se věnovat projektům s přidanou hodnotou.

 

Projekt Jak jinak

Projekt Jak jinak usiluje o systémovou změnu v českém porodnictví tak, aby bylo více pozornosti věnováno i emočním potřebám matky a dítěte při zachování nejvyšší možné úrovně péče a bezpečí. V současné době Jak jinak usiluje o otevření porodního domu. Více najdete na www.jakjinak.info

 

Neziskovka A centrum – Váš průvodce těhotenstvím a rodičovstvím, o.p.s.

A centrum je rodinné centrum s více než patnáctiletou tradicí. Pořádá vzdělávací a pohybové aktivity pro těhotné a rodiče s dětmi.  Více najdete na www.acentrum.eu

  • Vytvořili jsme novou organizační strukturu A centra a sepsali interní procesy
  • Připravili jsme novou finanční strukturu a systém měření výkonnosti
  • Napsali jsme navíc celkem 11 menších grantových žádostí – a i když na většinu rozhodnutí stále čekáme, zatím to přispělo 70.000 korun do rozpočtu A centra
  • Zúčastnili jsme se a následně i vyhráli v Akademii modrého života (program ČSOB pro rozvoj neziskových organizací) – zisk 15.000 korun
  • Získali jsme profesionální kouče na individuální koučování 6 členů týmu A centra
  • Připravili jsme crowdfundingovou kampaň Pomáháme miminkům v bříšku, kterou plánujeme spustit v lednu

 

Neziskovka Unie porodních asistentek, z.s.

Unie porodních asistentek je profesní organizací porodních asistentek. Vzdělává porodní asistentky a poskytuje jim odborné zázemí. Podporuje studentky porodní asistence v jejich profesním startu a zprostředkovává aktuální odborné informace veřejnosti (např. pomocí krátkých filmů UNIPA nebo na konferenci Aktivní rodičovství). Dosud tým UNIPY pracoval převážně dobrovolnicky a letos nastoupil cestu profesionalizace. Velkou podporu si slibuje od Kruhu přátel UNIPA (http://www.unipa.cz/index.php/podporte-nas), do kterého vstupují lidé, kteří organizaci podporují finančně nebo pomáhají v rámci své odbornosti (překladatelé, právníci, grafici). Více najdete na www.unipa.cz

  • Vzniká nová organizační struktura Unie porodní asistentek (v roce 2016 bude UNIPA zakládat studentskou a odbornou sekci)
  • Profesionalizujeme neziskovku – s pomocí nově napsaných grantových žádostí chceme získat finance na profesionalizaci organizace, finančního řízení, fundraising a marketing neziskovky
  • Revidujeme strategické dokumenty neziskovky a plánujeme kampaně na podporu normálního porodu

Skrýt

Eliška Bártová: Novinářské štěstí

17. 12. 2015
Eliška Bártová s Centrem nezávislé investigace CNI letos odhalila už řadu korupčních kauz. O jedné z nich a svém novinářském štěstí píše v následujícím blogu: Bývalý senátor považovaný za severočeského kmotra...

Zobrazit

Eliška Bártová s Centrem nezávislé investigace CNI letos odhalila už řadu korupčních kauz. O jedné z nich a svém novinářském štěstí píše v následujícím blogu:

Bývalý senátor považovaný za severočeského kmotra a bývalý hráč zákulisní politiky ODS Alexandr Novák se s novináři nebaví už řadu let. Když jsme připravovali článek o jeho podezřelé milionové transakci, tak jsme popravdě ani nepočítali s tím, že by se s námi bavil, natož že by nám odpověděl na naše všetečné otázky. Zpočátku tomu všechno nasvědčovalo. Kolega se Novákovi pokoušel opakovaně dovolat dva dny, bez úspěchu, Novák telefon nezvedl a kolegové z tradičních médií nám vzkazovali, že to nemá cenu zkoušet, že se prostě s nikým nebaví.  Přesto mi to nedá a udělám ještě poslední pokus z jiného čísla, když to nevyjde, holt článek vydáme bez jeho vyjádření. Není to ideální, ale co se dá dělat. Volám tedy ze svého mobilu, nic, posílám ještě esemesku a jdu se soustředit na redigování jiného článku. Po chvíli se telefon na stole rozvibruje: „Tady Alexandr Novák, dobrý den, tak povídejte…“ Jsem zaskočená, snažím se zkonsolidovat, rychle vrátit svoji pozornost k případu, který se ho týká. Zapřádáme hovor, překvapivě nekončí ani po prvních nepříjemných otázkách, a tak lovím v paměti a v rychlosti googluju, na co zajímavého by bylo dobré se ještě zeptat. Rozhovor nekončí ani po půl hodině. Na tak dlouhou debatu nebyla připravena ani jedna strana. Někdy je ale nepřipravené interview nakonec zajímavější než dlouhé hodiny vypiplávaný rozhovor. „Vlastně vůbec nevím, proč se s vámi bavím. Už jsem vám řekl tolik věcí, které za normálních okolností nikomu nevyprávím,“ podivuje se Novák v průběhu hovoru sám své otevřenosti a sám si také odpovídá. „To se tak někdy stane, že má člověk náladu…“ Rozhovor končí po hodině, Novák, jenž teprve před pár měsíci opustil brány věznice, kde strávil dva roky za přijetí 40 milionového úplatku, nám odpověděl na více než třicet otázek. Na CNI jsme tak měli možnost publikovat exkluzivní interview – pokud tak lze označit diskusi s trestancem. Čtenáři se tak mohli dozvědět, čím se dnes živí, proč si po návratu z vězení koupil dva hotely, nebo proč mu policie nezabavila žádný majetek.  Po skončení rozhovoru si říkám, jak je možné, že ten člověk je tak v pohodě – působil naprosto vyrovnaně, rozverně a hlavně naprosto suverénně. A vlastně jak by také ne. Počítejte se mnou: podle soudního verdiktu dostal Novák zhruba 40 milionový úplatek, soud mu zabavil 5 milionů korun. Akce, za kterou si odpykal pouze polovinu ze stanoveného trestu, mu tak vynesla krásných 35 milionů korun a navíc mu zůstal veškerý jeho majetek. Takže kdo by nebyl v pohodě…

A jak to, že se se mnou Novák bavil a volal mi zpět, sondovali kolegové. Nevím, ale asi to bylo jen novinářské štěstí, které se jednou za čas dostaví. Nečekaně. Dostavilo se ke konci mého Roku jinak.

Exkluzivní rozhovor s Novákem si přečtěte zde.

Skrýt

Anna Vršnik a porody jinak: 6 věcí, které (možná) nevíte o porodu

16. 12. 2015
Anna Vršník pracuje celý rok pro A centrum a věnuje se podpoře českých porodních asistentek. Její kolegové z projektu Jak jinak sepsali článek, který by Vás mohl zajímat: 6 věcí, které...

Zobrazit

Anna Vršník pracuje celý rok pro A centrum a věnuje se podpoře českých porodních asistentek. Její kolegové z projektu Jak jinak sepsali článek, který by Vás mohl zajímat:

6 věcí, které (možná) nevíte o porodu

Smí se u porodu jíst? A vážně je ta nejčastější poloha vleže na zádech pro porod ta nejlepší? A co teprve, když se vám v porodnici nelíbí a doma si rodit netroufáte? Některé odpovědi vás možná překvapí…

1. Rodíme podle diáře?

V kalendářích těhotných žen najdete obvykle červeně zakroužkované datum. Den, který gynekolog spočítá jako termín porodu. Pokud žena ví, kdy proběhla ona vášnivá „osudová noc“, výpočet je jednodušší. Jinak se datuje obvykle podle prvního dne poslední menstruace.  Upřesnění může poskytnout i ultrazvuk ve 13. týdnu. Dá se ale – i při předpokladu, že známe přesný čas oplodnění – určit, kdy žena porodí? Odpověď je jasná. Nedá. Každá žena je jiná a každé dítě se rozhodne na svět podívat také jindy. Těhotenství obvykle trvá 40 týdnů. Ale: dva týdny před či dva týdny po není důvod k obavám. O přenášení se až do konce 42. týdne těhotenství ještě nejedná ani podle Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO). Řada porodnic si bohužel myslí něco jiného.  Ano, existují problémy, kvůli kterým je lepší (někdy i nutné) těhotenství neprodlužovat. Většina porodů je však vyvolávána zcela neopodstatněně. Statistiky WHO přitom hovoří o tom, že není-li tělo ženy ještě na porod komplexně připraveno, končí pak častěji s jizvou po císařském řezu. Vyvolávaný porod bývá také bolestivější. A mimochodem, přesně v den termínu vypočítaném na základě menstruačního kalendáře nerodí ani 10 procent prvorodiček.

2. Postrach jménem Hamilton

Jedny novopečené matky si ho chválí, že je ušetřil zbytečného přenášení v nekomfortním těhotenství za termínem, jiné na něj vzpomínají s kyselým úšklebkem jako na krajně nepříjemnou, někdy i bolestivou proceduru, která (alespoň dle jejich přesvědčení) mohla i za těžký porod. Řeč je o takzvaném Hamiltonově hmatu. Vypadá to jednoduše – lékař pronikne prstem hluboko do vagíny a odloupne vak blan děložní stěny. Druhou rukou zatím tlačí na břicho. Tenhle postup, je-li doktor zručný, dokáže vyplavit hormony zvané prostaglandiny, které krom jiného zvyšují stahy děložního svalstva. A kde je problém? Řada gynekologů se žen nezeptá na souhlas se zákrokem, či jim o něm vůbec neřekne a provede ho v rámci prohlídky! Ženu přitom vystavuje riziku infekce i případnému natržení vaku blan. Není se čemu divit, že část porodníků a gynekologů tento postup úplně zavrhuje.

3. Na sále jako na poušti

Ne každá žena má to štěstí, že za dvě, tři hodiny po příjezdu do porodnice již spokojeně houpe v náruči potomka. Porod je tvrdá práce a tělo při ní spálí pořádnou dávku živin. Aby žena měla sílu dovést tuhle misi ke zdárnému konci, potřebuje sílu. A v tu chvíli v řadě porodnic narazí. Zatímco někde je láhev s chlazenou Colou na pomalé usrkávání, nebo alespoň čistá voda takřka nutností, jinde trápí rodičky žízní i hlady. Ano, představa, že nastávající otec objedná pizzu přímo na sál, asi není úplně v normě. Ale pořádnou zásobu hroznového cukru, čokolády nebo třeba banánů by nikdo zakazovat neměl. Někteří lékaři argumentují aspirací, tedy rizikem, že rodička jídlo vdechne a začne se dusit, anebo, a to častěji, že v případě akutní anestezie musí být prázdný žaludek. Celková anestezie je u porodů přitom dnes nutná jen málokdy. A pokud zvážíme případ běžného pacienta, který zkolabuje například v restauraci, nechají ho s plným žaludkem snad zdravotníci zemřít? Ne. A to je mezi bůčkem s knedlíkem a balením hroznového cukru nezanedbatelný rozdíl. K problematice se vyjadřuje i WHO: „Dehydratace a hladovění může negativním způsobem ovlivnit porod. Jde o neúčelnou praxi.“

4. Tady si lehněte, paninko…

Vejdete na sál, mezi kontrakcemi se vyhoupnete na lehátko, nohy dáte od sebe a zapřete ve výšce do šlapek. Ležíte na zádech a usilovně tlačíte, kdykoliv vás personál vyzve. Tak takhle to dřív vypadalo. A v některých porodnicích to tak bohužel vypadá i dnes. Proč bohužel? Když pomineme fakt, že WHO velmi doporučuje měnit polohy a nechat ženě alespoň zpočátku co nejvíc volnosti při jejich volbě, stačí se podívat na ženskou anatomii. Dítě na své cestě na svět neklouže „rovným potrubím“. Pokud žena celou dobu leží vodorovně na zádech s nohama nahoru, připraví se nejen o pomoc gravitace, ale i zúží svůj porodní kanál – a to až o 30 procent! U dobře probíhajícího porodu není důvod ženu k této pozici nutit. Ta je totiž výhodná díky dobré přístupnosti jen pro lékaře, pokud by došlo ke komplikacím…

5. Jako u krejčího

Přibližně 50 procent, tedy polovina všech rodiček si to zažije. Nástřih hráze neboli episiotomii. Není sporu, že tento nejčastější operativní zákrok praktikovaný u porodů ochránil nejednu ženu před potrháním až ke konečníku, nebo dokonce na poslední chvíli zachránil život dítěte. Problém je v té hned na začátku zmíněné číslovce. 50 procent je totiž příliš vysoká statistika. Výzkumy prokázaly, že malé natržení se lépe hojí a je méně bolestivé, než nástřih. Záleží však na zkušenostech personálu, aby včas rozpoznal situaci, kdy je již nutné stříhat. „Neexistují spolehlivé důkazy o tom, že má rutinní episiotomie příznivé účinky, zato existují jasné důkazy, že může způsobit značnou škodu,“ vyjadřuje se k problematice WHO. Problém je i zbytečném urychlování porodu umělým oxytocinem. Tělo pak nestíhá adekvátně reagovat a nástřih pak může být nevyhnutelný.

6. Zlatá střední cesta vede. Proč ne u nás?

Řada těhotných žen si alespoň na chvíli hraje s myšlenkou, že by ráda vyměnila často neosobní a studené prostředí porodnic, ve kterých si připadají spíše jako pacientky na sále, za jinou alternativu. Nabízí se porod doma, samozřejmě za dozoru porodní asistentky. Je to v podstatě balancování na dvou stranách extrému. I zkušení lékaři vám potvrdí, že dobrý psychický stav je u rodící ženy důležitým předpokladem k úspěšnému porodu. A mnoho nastávajících matek se v porodnicích zkrátka necítí uvolněně, někdy až natolik, že se už slibně rozběhnutý porod úplně zastaví. Z druhé strany zase většina žen preferuje domácí prostředí, ale strach z možných komplikací je stejně dovede do porodnice. Co s tím? Česko má v podstatě jen dvě možnosti, z toho jednu veřejností pravidelně pranýřovanou, v zahraničí ale najdete více alternativ. Tou nejlepší jsou porodní domy, komfortní řešení pro ty, které s fyziologickým těhotenstvím nechtějí „riskovat“ porod doma a zároveň nechtějí do porodnice. Stejně tak se ukazuje, že k dobrému průběhu přispívá kontinuální péče jedné osoby – porodní asistentky. Tu si samozřejmě objednat můžete i u nás, platit ji ovšem budete z vlastní kapsy. Její péče by přitom přišla na mnohem nižší částky, než stojí péče o ženu v současném systému. „Porodnictví v Česku je na špičkové úrovni v akutní, medicínské i zásahové oblasti. Jsme odborníky na sekundární péči, kdy situace vyžaduje lékařský nebo operativní zákrok. Péče o těhotnou ženu se však zaměřuje hlavně na hledání patologií“, říká Ing. Martin Nemrava, MBA z iniciativy Jak jinak, která se snaží neutěšený stav změnit. „Úplně u nás chybí takzvaná primární péče. Ta může být poskytována nízkorizikovým klientkám – to je přibližně 75 procent těhotných žen, pro které je podle WHO, ale i dalších respektovaných organizací, nejvhodnější,“ doplňuje Mgr. Natálie Sedlická, iniciátorka projektu. Pokud se o snaze nastolit alespoň část evropských standardů v péči o těhotné u nás chcete dozvědět víc, podívejte se na www.jakjinak.info, anebo na Facebook iniciativy www.facebook.com/jakjinak .

 

Skrýt

Vítězné projekty Roku jinak 2016

26. 11. 2015
Dnes se rozhodlo, kteří lidé a neziskovky budou mít každý den jinak po celý rok   Dopoledne zasedla porota Roku jinak, aby vybrala projekty, které získají grant Rok jinak...

Zobrazit

Dnes se rozhodlo, kteří lidé a neziskovky budou mít každý den jinak po celý rok  

Dopoledne zasedla porota Roku jinak, aby vybrala projekty, které získají grant Rok jinak 2016. Podpořeny budou 3 projekty – 3 neziskovky a jejich 3 profesionálové, kteří v příštím roce zahájí novou spolupráci. Jejím cílem je obohatit neziskovky o know-how ze světa byznysu či státní sféry a pomoci jim nastartovat nové procesy. Nadcházející Rok jinak se poprvé zaměřuje na neziskovky, které využívají technologie k pozitivním změnám ve společnosti.

Divokou kartu, to znamená nejvíce podporujících hlasů od veřejnosti, získala Jasna Sýkorová a neziskovka Lékaři bez hranic. Jasna nyní pracuje jako poradce pro technologické firmy a senior konzultant v oblasti marketing, média a korporátní komunikace. Příští rok chce pracovat pro Lékaře bez hranic, nezávislou mezinárodní humanitární organizaci, která ve více než 60 zemích světa poskytuje akutní zdravotnickou pomoc obětem katastrof, epidemií nebo ozbrojených konfliktů. Cílem jejího projektu je získat novou cílovou skupinu pro Lékaře bez hranic, a to lidi ve věku 18-28 let jako dárce, zainteresovanou veřejnost nebo jako personál. Pro získání této skupiny využije inovativní technologie. Nové nástroje pomůže vyvinout také pro fundraising, vzdělávání a propagaci.

Další dva projekty, které postoupily do 2. kola výběrového řízení, představily svoje cíle a plán, jak jich dosáhnout, před odbornou porotou. V ní zasedli Jan Kužník, šéfredaktor portálu Technet na iDNES.cz, Adriana Dergam, Head of Corporate Communication Vodafone ČR, Vít Ježek, autor úspěšného projektu Rekola, který v minulosti Nadace Vodafone také podpořila, a Jana Neupauerová, manažerka programů Nadace. Porota se nakonec shodla na tom, že podpoří všechny 3 finalisty a jejich kvalitní projekty.

Zdeněk Lanc proto příští rok nastoupí do organizace reSITE. Nyní vede oddělení Designu a vývoje Nových médií v České televizi. Chce Rok jinak pracovat pro reSITE, která se věnuje tématu dobře obyvatelného, konkurenceschopného a proti nenadálým nástrahám odolného města. Cílem projektu je vytvořit globální komunitu pro řešení problémů měst, prostřednictvím „New Media“ platformy, založené na principech User Experience Designu.

Monika Koťarová, CSR senior specialista z automobilky TPCA Toyota Peugeot Citroën, chce Rok jinak pracovat pro organizaci Prostor plus, konkrétně její projekt Lepší místo, mobilní aplikaci, díky které se do vylepšení svého města nebo vesnice může zapojit každý z nás. Cílem spolupráce bude zajistit finanční udržitelnost projektu Lepší místo nejen pomocí fundraisingu, ale hlavně rozšířením portfolia na oblast společenské odpovědnosti firem.

Všem grantistům i neziskovkám gratulujeme a držíme palce v jejich nadcházející spolupráci! Zároveň děkujeme všem, kdo se výběrového řízení do Roku jinak 2016 přihlásili a přejeme mnoho úspěchů.

Skrýt

Divoká karta a Porota Roku jinak

20. 11. 2015
Do finále Roku jinak postoupily 3 projekty: Jasna Sýkorová + Lékaři bez hranic o.p.s. Zdeněk Lanc + reSITE Monika Koťarová + Prostor plus o.p.s. - projekt Lepší místo Podpořte projekt, který je vašemu srdci...

Zobrazit

Do finále Roku jinak postoupily 3 projekty:

Jasna Sýkorová + Lékaři bez hranic o.p.s.
Zdeněk Lanc + reSITE
Monika Koťarová + Prostor plus o.p.s. – projekt Lepší místo


Podpořte projekt
, který je vašemu srdci nejbližší, a hlasujte pro něj. Vítěz vyhraje Divokou kartu a nemusí jej již schválit Porota Roku jinak na pohovorech dne 26.listopadu.

Hlasování o Divokou kartu trvá do 25. listopadu do 15:00 hodin.

Hlasovat můžete zde.

Porota Roku jinak letos zasedne ve složení:

Jana Neupauerová: programová manažerka Nadace Vodafone
Zdeněk Martinec: předseda správní rady Nadace Vodafone
Adriana Dergam: ředitelka korporátní komunikace a CSR Vodafone
Kateřina Grausová: bývalá grantistka Roku jinak v organizaci Pestrá společnost, pro kterou rozběhla cestovní kancelář pro vozíčkáře
Vít Ježek, zakladatel Rekola.cz – bikesharing systému v Praze a dalších 5 městech
Jan Kužník – vedoucí redaktor iDNES / Technet.cz + Mobil.iDNES.cz (TBC)

 

Skrýt

Rok jinak na ČT s Tomášem Perglerem

12. 10. 2015
Další díl dokumentu, tentokrát s Tomášem Perglerem ze Seznam.cz, který pracoval pro Dobromysl, můžete vidět

Zobrazit

Další díl dokumentu, tentokrát s Tomášem Perglerem ze Seznam.cz, který pracoval pro Dobromysl, můžete vidět zde.

Skrýt

Dokument ČT: Lukáš Landa a Oživení

30. 9. 2015
Lukáš Landa, investigativní novinář, spolupracoval loni s neziskovkou ‪Oživení‬. Stojí např. za odhalením korupce v kauze ‪‎Opencard‬. Sledujte dokument o jeho roku na ČT

Zobrazit

Lukáš Landa, investigativní novinář, spolupracoval loni s neziskovkou ‪Oživení‬. Stojí např. za odhalením korupce v kauze ‪‎Opencard‬. Sledujte dokument o jeho roku na ČT zde.

Skrýt

Další dokument na ČT: Hana Hniličková a Post Bellum

21. 9. 2015
Pokud jste nestihli vidět dokument s Hankou Hniličkovou v televizi v neděli navečer, můžete si jej pustit kdykoli také on-line. Rok jinak na ČT najdete

Zobrazit

Pokud jste nestihli vidět dokument s Hankou Hniličkovou v televizi v neděli navečer, můžete si jej pustit kdykoli také on-line. Rok jinak na ČT najdete zde.

Skrýt

Dokument ČT o René Kujanovi a SKV Praha

15. 9. 2015
Další díl dokumentárního cyklu o Roku jinak a jeho grantistech 2014 uvedl díl o Reném a Sportovním klubu vozíčkářů Praha. Díl můžete shlédnout on-line

Zobrazit

Další díl dokumentárního cyklu o Roku jinak a jeho grantistech 2014 uvedl díl o Reném a Sportovním klubu vozíčkářů Praha. Díl můžete shlédnout on-line zde.

Skrýt

Příběhy účastníků Roku jinak 2014 uvádí nyní ČT2

7. 9. 2015
Dokumentární cyklus o tom, jak účastníci programu prožívají svůj Rok jinak, natočila a nyní uvádí ČT2. Ve spolupráci s Českou televizí vznikly časosběrné dokumenty o účastnících Roku jinak 2014. Oslovila...

Zobrazit

Dokumentární cyklus o tom, jak účastníci programu prožívají svůj Rok jinak, natočila a nyní uvádí ČT2.

Ve spolupráci s Českou televizí vznikly časosběrné dokumenty o účastnících Roku jinak 2014. Oslovila různé režiséry (Andrea  Culková, Bohdan Bláhovec, Tomáš Hodan, Karel Koula, Markéta Ekrtová, Ondřej Provazník, Linda Kallistová Jablonská), kteří se ujali jednotlivých účastníků a v průběhu roku s nimi natáčeli rozhovory v jejich novém prostředí. Vznikl tak cyklus 7 dílů, intimních výpovědí lidí, kteří chtěli něco změnit, přispět svou zkušeností neziskovému sektoru a potřebným, zároveň se museli sami přizpůsobit zcela novému prostředí a zpracovat novou zkušenost. Jak se svým projektem v Roku jinak jednotliví účastníci uspěli, příběh o jejich snažení, konfliktu představ o neziskovém sektoru s realitou, ztrátě iluzí, ale i vybudování nových vztahů a vítězství, můžete sledovat na ČT2 každou neděli od 6. 9. do 18. 10., vždy od 18:15 hodin, v repríze každé úterý v 10:50 a pátek v 18:20. První díl o Kateřině Grausové, která s neziskovkou Pestrá společnost zakládala cestovku pro vozíčkáře Bezbatour, můžete shlédnout on-line v archivu ČT2 zde.

Skrýt

ROK JINAK LETOS MÍŘÍ NA TECHNOLOGIE

Rok jinak je grantový program Nadace Vodafone, který propojuje profesionály z neziskové a komerční sféry, aby společnými silami realizovali projekty s celospolečenskými dopady. Letos se Rok jinak poprvé za svou...

Zobrazit

Rok jinak je grantový program Nadace Vodafone, který propojuje profesionály z neziskové a komerční sféry, aby společnými silami realizovali projekty s celospolečenskými dopady. Letos se Rok jinak poprvé za svou 7letou historii zaměří na neziskovky, které usilují o společenské změny využitím moderních technologií.

Rok jinak, program, který se soustředí na předávání know-how ze světa byznysu do světa nezisku, bude nově neziskovkám pomáhat s  projekty, které pomáhají zlepšovat život potřebným, a využívají pro to moderní informační či komunikační technologie.  Může jít o aplikace nebo jiná technologická řešení, která mají ambici pomoci minimálně 1000 uživatelům. Ti, kdo uspějí v celonárodním výběrovém řízení, budou moci strávit jeden rok prací pro neziskovou organizaci, která již má, nebo rozbíhá, společensky prospěšný projekt využívající inovativně technologie. Zároveň budou účastníci programu od Nadace Vodafone dostávat mzdu, na jakou jsou z předchozí práce v byznysu zvyklí.

 

Proč se změnilo zaměření Roku jinak a co to znamená

„Nová pravidla Roku jinak odrážejí naše celkové zaměření na využití technologií pro společnost. V České republice pracujeme s technologickými projekty již několik let, nejintenzivněji v akcelerátoru Laboratoř Nadace Vodafone. Díky tomu víme, že právě u těchto projektů je know-how z byznysu klíčové a může měnit tisíce životů. Není potřeba se ovšem bát. Žadatelé o grant, kteří chtějí změnit směr své kariéry a přinést své zkušenosti do neziskového sektoru, mají co nabídnout technologickým projektům, i když nejsou IT experty. I neziskové technologické projekty potřebují experty na marketing, PR, obchod nebo řízení procesů. Není ani nutné, aby již technologický projekt v neziskové organizaci běžel, Rok jinak může být u jeho zrodu,“ uvádí Jana Neupauerová, manažerka programu.

 

Skrýt

Eliška Bártová odhaluje další kauzu

25. 8. 2015
Redaktoři CNI s Eliškou Bártovou zjistili, že fotbalový boss Pelta zaplatil dvoudenní letecký výlet do Amsterdamu vysoce postaveným politikům Libereckého kraje, a to pouhých pár dní před hlasováním krajského zastupitelstva...

Zobrazit

Redaktoři CNI s Eliškou Bártovou zjistili, že fotbalový boss Pelta zaplatil dvoudenní letecký výlet do Amsterdamu vysoce postaveným politikům Libereckého kraje, a to pouhých pár dní před hlasováním krajského zastupitelstva o navýšení dotací pro sport o 20 milionů, o které Pelta usiloval. Více se dozvíte na webu CNI zde.

Skrýt

Anna rozjíždí Crazy Film Fest – podpořte ji

27. 7. 2015
Jaké to je slyšet hlasy, které jiní neslyší a vidět co jiní nevidí? To vše se dozvíte na Crazy Film fest, jedinečném festivalu, který organizuje Bona o.p.s. s Annou Schlindenbuch. Jejich...

Zobrazit

Jaké to je slyšet hlasy, které jiní neslyší a vidět co jiní nevidí? To vše se dozvíte na Crazy Film fest, jedinečném festivalu, který organizuje Bona o.p.s. s Annou Schlindenbuch. Jejich cílem je přispět k bourání předsudků, se kterými se setkávají lidé s duševním onemocněním.

Festival představí tematické filmy uvedené slovy předních českých psychiatrů.  Uskuteční se 9. – 11. 10. 2015 v Řevnicích (Praha – Západ). Můžete se těšit na 9 filmů od klasiky v podobě Přeletu nad kukaččím hnízdem, přes norský „feel-good“ dokument o depresích až po islandský biják Anděl všehomíra. Každý film zasadíme do kontextu tím, že ho uvede jeden z předních českých odborníků na psychiatrii. A po filmu bude následovat workshop či beseda pro ty, kteří budou mít chuť se o tématu dozvědět více.

Podpořte vznik tohoto výjimečného festivalu na hithitu zde

Skrýt

23. 7. 2015
Ondřej Nezbeda, loni ještě redaktor Respektu, spolupracuje letos s neziskovkou Cesta domů, která se věnuje péči o umírající. Ondřej v rámci svého projektu píše knihu Průvodce smrtelníka. Pro nás napsal...

Zobrazit

Ondřej Nezbeda, loni ještě redaktor Respektu, spolupracuje letos s neziskovkou Cesta domů, která se věnuje péči o umírající. Ondřej v rámci svého projektu píše knihu Průvodce smrtelníka. Pro nás napsal také blog, příběh z Cesty domů, s názvem Nekonečná, vystupovat. Čtěte zde.

Skrýt

Jiný obal, stejná střeva

29. 6. 2015
BLOG ROK JINAK: ANNA SCHLINDENBUCH & BONA O.P.S. „Tak jaké to tam je?“ Touhle otázkou vás bombarduje okolí pokaždé, když nastoupíte do nového zaměstnání. A pokud nastupujete do neziskovky v rámci...

Zobrazit

BLOG ROK JINAK: ANNA SCHLINDENBUCH & BONA O.P.S.

„Tak jaké to tam je?“ Touhle otázkou vás bombarduje okolí pokaždé, když nastoupíte do nového zaměstnání. A pokud nastupujete do neziskovky v rámci grantu Rok jinak, frekvence otázek jen zesílí. Zpočátku přitom jen pozorujete, analyzujete, srovnáváte, protože všechno je úplně jiné, než jste byli doposud zvyklí.

Třeba cesta do práce nevede rovnou z metra do kanceláře, ale přes bohnickou nemocnici alejí až na okraj Prahy.

1 2

 

 

 

 

 

 

 

Tam mě nečeká reprezentativní recepce, ale vilka s kreativní navigací do sklářské dílny.

3 4

 

 

 

 

 

 

 

Interní komunikace nevzniká pod taktovkou zkušených specialistů, ale je produktem práce nadšených terapeutů.

5 6

 

 

 

 

 

 

 

Také můj současný „open space“ je o něco zabydlenější než ten korporátní.

7 8

 

 

 

 

 

 

 

Na druhou stranu, i když neziskovkám chybí lesk korporací, mnohé aspekty jsou si velmi podobné. Neziskovka se řídí stejně jako firma a řeší stejné problémy. A dobře fungující neziskovka se pozná stejně, jako šlapající firma. Jen zdroje, se kterými hospodaříte, jsou odlišné diametrálně.

 

Skrýt

Pozvánka na kurz výroby vitráží v Bona o.p.s.

15. 6. 2015
Anna Schlindenbuch letos pracuje Rok jinak na zlepšení marketingu a výroby v neziskovce Bona o.p.s. V rámci svého projektu spouští v dílnách Bona rukodělné kurzy pro veřejnost. Pokud se chcete naučit vyrobit si...

Zobrazit

Anna Schlindenbuch letos pracuje Rok jinak na zlepšení marketingu a výroby v neziskovce Bona o.p.s. V rámci svého projektu spouští v dílnách Bona rukodělné kurzy pro veřejnost. Pokud se chcete naučit vyrobit si vlastní skleněnou vitráž Tiffany, přihlaste se na dvoudenní kurz. Koná se 3. – 4. 7. 2015 v Žitné ulici v Praze.

Aniččin projekt si můžete prohlédnout zde: http://rokjinak.cz/ucastnik/anna-schlindenbuch/

Více o kurzech a přihlášku najdete zde: http://www.naucmese.cz/kurz/vyrob-si-barevnou-vitraz-a-pomuzes-tak-chranene-dilne

 

Více informací:

Jsme nezisková organizace Bona o.p.s. a našim posláním je opětovné začlenění lidí s duševní poruchou do společnosti a o zkvalitnění jejich života při zachování důstojných životních podmínek. Provozujeme chráněnou dílnu, kde vyrábíme krásné Tiffany vitráže a rádi bychom tuhle úžasnou techniku naučili i Vás.

Kurzy probíhají v naší prodejně v Žitné ulici v centru Prahy, kde si během 10-ti hodin si osvojíte základní techniku Tiffany vitráží pod vedením zkušených lektorů.

Kurz bude dvoudenní. První den vás seznámíme s teoretickými a praktickými zásadami. Další den je tedy možné se rovnou vrhnout na tvoření. Většinu času na kurzu strávíte právě tvorbou a přímo v praxi se tak naučíte, jak vyrobit Tiffany vitráž.

Na kurzu se naučíte vše pro to, abyste poté mohli již samostatně tvořit. Zasvětíme Vás do výběru a nákupu materiálů, ukážeme vám jak se sklo řeže, brousí a pájí. Vyrobíte 3 vitráže v podobě andílka, ptáčka a srdce.

K dispozici je veškeré vybavení v podobě kleští, nožů, brusky i pájek a také nepřeberné množství barevného skla, které je v ceně kurzu. Poradíme Vám také, jak si vybavit domácí dílnu nebo nabídneme pokračovací kurzy u nás.

Náš kurz vedou profíci, kteří jsou zároveň zaměstnanci chráněné dílny. U nás se tak nejen naučíte vyrábět vitráže, ale zároveň podpoříte chráněnou dílnu, která dává práci lidem s duševním onemocněním.

 

Skrýt

Eliška Bártová a CNI odhalili kauzu: Dánská firma zneužila fiktivní školy v Praze a identity ženy z ČR k získání vládní dotace

26. 5. 2015
CNI : V Dánsku byla zneužita identita Češky k získání vládní dotace. Desítky dalších lidí studovaly na neexistující škole v Praze. V žádostech o dotace figurují jména dalších údajných zaměstnanců z ČR. Vyplývá to...

Zobrazit

CNI : V Dánsku byla zneužita identita Češky k získání vládní dotace. Desítky dalších lidí studovaly na neexistující škole v Praze. V žádostech o dotace figurují jména dalších údajných zaměstnanců z ČR. Vyplývá to ze společného zjištění českého Centra Nezávislé Investigace – CNI a dánského televizního programu Operation X.

Praha/Kodaň – Centrum nezávislé investigace (CNI) společně s dánským investigativním pořadem Operation X zjistilo, že dánská firma 24Native zneužila minimálně v jednom případě identity Češky k získání vládní dotace ve výši téměř 1,4 milionů Kč.

CNI vypátralo Češku, jejíž jméno a rodné číslo bylo v Dánsku zneužito

Dánská vláda poskytuje ze sociálního programu Job Rotation peníze firmám, které vyšlou svého zaměstnance na roční studium a mezitím na jeho místo přijmou nezaměstnaného, jehož plat je po dobu studia původního zaměstnance hrazen z veřejných peněz.

Firma 24Native uvedla jméno a rodné číslo Anety P. v žádosti o dotaci, kde ji označila jakožto svoji zaměstnankyni, která bude rok studovat na škole Marcus Evans Academy (MEA) v Praze. Díky tomu získala firma vládní dotaci a kromě peněz na Anetu dostala také bezplatně nového zaměstnance z řad nezaměstnaných, jehož plat byl hrazen ze zmíněné dotace.

CNI se podařilo Anetu P. nalézt a kontaktovat jí. „Byla jsem šokovaná, když jste mi to poprvé řekli a ukázali dánský formulář, kde bylo uvedeno mé jméno a rodné číslo,“ popsala CNI osmadvacetiletá Aneta.

Z její výpovědi vyplynulo, že nikdy pro firmu 24Native nepracovala, nikdy nestudovala ani na MEA. Ba co víc – tato akademie neexistuje a nepořádá žádné roční vzdělávací kurzy.

Aneta, jejíž celou identitu redakce CNI zná, se po poradě s právníkem rozhodla dánskou společnost zažalovat.

Neexistující škola v Praze

Z pátrání CNI a Operation X dále vyplynulo, že dánská firma uváděla neexistující školu v Praze celkem na 66 dalších žádostech o vládní peníze, na kterých jsou zároveň uvedena další česká jména coby údajných zaměstnanců 24Native.

Krátce po zahájení našeho pátrání na sebe firma 24Native vyhlásila konkurz.

V Dánsku vyvolal případ velký rozruch. Dánský ministr práce Henrik Dam Kristensen označil tento způsob získávání dotací za ilegální. Tamní úřady v reakci na tuto kauzu už stanovili nová pravidla pro získávání dotaci z programu Job Rotation – nově nesmí v žádosti figurovat žádná osoba ze zahraničí.

Případ začala prověřovat také dánská policie. 

Jak se dánská firma dostala k citlivým osobním údajům české studentky? Jak reagovala na odhalení dánská firma? Více informací o celém případu naleznete na portálu www.cninp.cz  V průběhu dneška zveřejníme také rozhovor s Anetou P. či grafické znázornění kauzy. O případu včera informovala také dánská TV 2 v pořadu Operation X, jehož záznam taktéž zveřejníme.

Sledovat CNI můžete na facebookovém profilu:  https://www.facebook.com/CNINP

a na Twitteru: https://twitter.com/CNI_np

Exkluzivní rozhovor s Anetou si přečtete zde.

Video z dánské kauzy můžete sledovat zde.

Skrýt

Eliška Bártová a Naši politici zveřejnili kauzu: ÚOOZ zajistil sporné pražské parcely za miliardy. Nová stopa vede k lidem ze Syneru

5. 5. 2015
CNI: Policie nechala v březnu zaplombovat a následně zajistit více než 36 hektarů pozemků v Praze a okolí v hodnotě miliard korun. Většina zajištěných pozemků skončila po nestandardní restituci u...

Zobrazit

CNI: Policie nechala v březnu zaplombovat a následně zajistit více než 36 hektarů pozemků v Praze a okolí v hodnotě miliard korun. Většina zajištěných pozemků skončila po nestandardní restituci u firmy, ve které figuruje bývalý liberecký zastupitel za ODS Jaroslav Mejstřík a další lidé úzce spojení se stavební společností Syner.

Praha – Podle zjištění Centra nezávislé investigace (CNI) nechal policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) na počátku března zaplombovat pozemky o rozloze více než 36 hektarů v Praze a Středočeském kraji. Jde o parcely, které prošly nestandardní restitucí pozůstalosti pražského velkostatkáře Julia Bečváře.

Policie kvůli obavám z možného přesunu vlastnictví přistoupila nakonec přímo k zajištění sporných pozemků, aby s nimi jejich vlastníci nemohli nakládat.

Jak vyplývá z policejního dokumentu, na jehož základě k zablokování pozemků došlo, existuje podezření, že zajištěné pozemky jsou výnosem z trestné činnosti. „V současné době je z dosud získaných informací zřejmé, že tyto nemovitosti neměly být vůbec jejich současnému vlastníkovi převedeny,“ uvádí se ve zmíněném usnesení detektivů ÚOOZ, do kterého měli redaktoři CNI možnost nahlédnout.

Podle odhadu Státního pozemkového úřadu, jenž se do vyšetřování přihlásil jakožto poškozená strana, byla státu způsobena škoda v řádu miliard korun.
Jako podezřelé osoby jsou v dokumentu ÚOOZ, zmiňováni tři bývalí zaměstnanci Pozemkového fondu: bývalá ředitelka úřadu Eva Benešová, její nástupce Petr Chmelík a právník Jakub Horák, kteří svými podpisy v minulosti převod pozemků stvrdili.

CNI dále přináší nová zjištění o koncových vlastnících zajištěných pozemků. V drtivě většině je vlastníkem firma Bečvářova a.s. a její dceřiné společnosti. Tato skupina skoupila téměř 63 procent všech pozemků restituovaných po pražském velkostatkáři Bečvářovi. Získali tak bezmála 72 hektarů pozemků v Praze. Více než polovinu z nich policie zaplombovala. Její majitelé byli původně skryti za kyperskou offshore společností.

Jak CNI zjistilo, v roce 2013 byl jedním z akcionářů firmy Bečvářova bývalý liberecký zastupitel za ODS Jaroslav Mejstřík. Dodnes se k vlastnictví akcií hlásí a zasedá v dozorčí radě této společnosti. Mejstřík dříve působil v řídících orgánech liberecké společnosti Syner a jejích dceřinek.
S holdingem Syner je spojen také další tehdejší akcionář a současný člen představenstva společnosti vlastníci zaplombované pozemky Vítězslav Štumpf. Působí jako hlavní právník libereckého Syneru S-group Holding. V dceřiných společnostech firmy Bečvářova pro změnu figuruje bývalý ředitel pro zahraniční záležitosti Syner group Igor Horník.

Více informací a podrobnou analýzu k celé kauze naleznete na webu CNI www.cninp.cz Článek k tomuto tématu naleznete také na stránkách Hospodářských novin, kterým jsme informace k této kauze exkluzivně poskytli.

Centrum nezávislé investigaceCNI je nová platforma protikorupční organizace Naši politici, kterou založila investigativní novinářka Eliška Bártová v rámci projektu Rok jinak Nadace Vodafone. Cílem CNI je věnovat se důkladné pátrací žurnalistice a přípravě kvalitních hloubkových analýz. Na webu CNI www.cninp.cz budou publikována nová odhalení, kauzy a analýzy.

Sledovat organizaci Naši politici můžete na facebookovém profilu: https://www.facebook.com/CNINP a na Twitteru: https://twitter.com/CNI_np

Skrýt

Protikorupční organizace Naši Politici založila Centrum nezávislé investigace (CNI)

30. 4. 2015
Watchdogová organizace Naši Politici společně s investigativní novinářkou Eliškou Bártovou založili nový web „Centrum nezávislé investigace – CNI“. Portál nabídne výsledky důkladné pátrací žurnalistiky a hloubkových analýz. První případ CNI...

Zobrazit

Watchdogová organizace Naši Politici společně s investigativní novinářkou Eliškou Bártovou založili nový web „Centrum nezávislé investigace – CNI“. Portál nabídne výsledky důkladné pátrací žurnalistiky a hloubkových analýz. První případ CNI exkluzivně poskytlo Hospodářským novinám a bude zveřejněn v pondělí 4. května 2015.

Cílem Centra nezávislé investigace je odhalovat a důkladně zpracovávat nové případy podezřelých či protizákonných aktivit. CNI bude zveřejňovat nové kauzy, analýzy a případové studie.

Své výstupy bude CNI exkluzivně poskytovat tištěným médiím, zároveň bude nabízet také servis novinářům v podobě přípravy podkladů a analýz k jednotlivým kauzám na klíč.

Pod vedením investigativní novinářky Elišky Bártové vznikl tým CNI složený ze zkušených analytiků organizace Naši Politici o.s. a dalších externích specialistů . Centrum propojuje zkušenosti investigativní žurnalistiky s know-how protikorupčních organizací.

Vedle kvalitního týmu projekt klade důraz rovněž na absolutní nezávislost na politicích či podnikatelských skupinách. Provoz CNI je financován prostřednictvím jednotlivých grantů. Vznik CNI podpořila Nadace Vodafone v rámci programu Rok Jinak.

Webový portál CNI zahájí činnost v pondělí 4. května 2015 současně se zveřejněním svého prvního případu poskytnutého Hospodářským novinám. Na jednotlivé kauzy a novinky upozorní rovněž Facebook CNI: https://www.facebook.com/CNINP a najdete nás také na Twitteru https://twitter.com/CNI_np

Skrýt

Novinářská cena pro Lukáše Landu

15. 4. 2015
Hlasujte pro novinářský příspěvek s největším společenským dopadem v soutěži Novinářská cena 2014. O tom, který novinář dostane česko-slovenskou cenu veřejnosti, se hlasuje on-line do 19.dubna. Náš tip na hlasování...

Zobrazit

Hlasujte pro novinářský příspěvek s největším společenským dopadem v soutěži Novinářská cena 2014. O tom, který novinář dostane česko-slovenskou cenu veřejnosti, se hlasuje on-line do 19.dubna. Náš tip na hlasování je Lukáš Landa, který prošel programem Rok jinak 2014 a spolupracoval s neziskovkou Oživení. S ní zpracoval a pak publikoval investigativní reportáž o kupčení s volebními hlasy.

Svůj hlas můžete Lukášovi poslat zde.

 

Skrýt

Další novinky »